Znak a vlajka obce

Obce můžou mít znak a vlajku. Na žádost obce uděluje znak a vlajku předseda Poslanecké sněmovny.

Zastupitelstvo obce Tuchoraz schválilo na zasedání dne 6. 3. 2024 usnesením č. 2/2/2024 návrh znaku a vlajky obce Tuchoraz.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky schválila návrh znaku a vlajky obce Tuchoraz rozhodnutím č. 68 ze dne 12. dubna 2024.

Návrh znaku a vlajky vytvořil Mgr. Jan Tejkal – heraldik a vexilolog.

Znak má tuto podobu: V červeném štítě stříbrná kvádrovaná věž, dole s černou gotickou bránou a brankou a v patře s černým čtvrceným oknem, zakončená černou mansardovou střechou se zlatou makovicí a provázená v koutech vpravo stříbrnou růží se zlatým semeníkem a vlevo zlatým jablkem s listem.“

Znak obce obsahuje tři znakové figury, které připomínají jednak nejvýznamnější památku obce, pozůstatky pozdně gotické tuchorazské tvrze z 15.století (věž a růže), a jednak historickou tradici ovocnářství v obci, dodnes živou v tuchorazských jablečných sadech (jablko s listem).

Růže je převzata z rodového erbu pánů z Landštejna, kteří se ze všech historických majitelů Tuchoraze nejvýznamněji zapsali do dějin tvrze a obce.

Nejvýrazněji se tak stalo v případě Mikuláše Svitáka z Landštejna, purkrabího hradu Hluboká, který se stal v roce 1468 významným dvorským a zemským úředníkem coby maršálek královny a nejvyšší písař desk zemských a zahájil výraznou přestavbu malé tuchorazské tvrze, jíž proměnil na hrad, resp. reprezentativní šlechtické sídlo s obytným palácem a třípatrovou věží nad vstupní bránou s výhodnou polohou v blízkosti hlavního města království.

Mikuláš měl se svou manželkou tři děti, z nichž nejmladší, syn Jan Sviták z Landštejna. Na Tuchorazi zdědil celý majetek včetně hradu v roce 1485. Později držel Tuchoraz Janův syn Adam Sviták z Landštejna a z Tuchoraze, po jehož smrti se stal poručníkem jeho nezletilých dcer a rodového majetku jejich strýc Vilém Sviták z Landštejna.

Pozůstatky pozdně gotické tuchorazské tvrze z 15.století, zejména ojediněle dochovaná věžová vstupní brána, představují dnes mimořádně hodnotný a ojediněle dochovaný pozdně středověký areál s významnou památkovou hodnotou. Věž je v Památkovém katalogu popsána jako „…mimořádně cenná a intaktně dochovaná stavba z doby poděbradské. Stavba je navíc přesně datována a autorsky určena. Řadou detailů a zejména hvězdovou klenbou v patře, opakující obrazec svatováclavské kaple v katedrále sv. Víta v Praze, navazuje na dvorskou architekturu druhé poloviny14. století.“

Na stavitele tvrze, Mikuláše z Landštejna, a na celý jeho rod píšící se nejen z Landštejna, ale posléze i z Tuchoraze, dodnes upomíná na severním průčelí věže nad bránou umístěný rodový erb růže a text s datem výstavby: „Léta Božieho MCCCCLXXVII tato věže dělána jest skrze náklad urozeného pana, pana Mikuláše z Landštejna, nejvyššieho písaře desk královstvie českého a dělal jest mistr Květon. Amen.“

Figura růže je v rodovém erbu na věži vyobrazena bez výrazných kališních lístků, a proto i v návrhu znaku obce Tuchoraz tedy figuruje znaková figura v červeném znakovém poli zobrazené stříbrné růže o pěti okvětních lístcích, se zlatým semeníkem a bez zelených kališních lístků.

Vlajka obce Tuchoraz představuje opakování všech tří znakových figur v mírně upravené figurální kompozici: „Červený list s bílou kvádrovanou věží, dole s černou gotickou bránou a brankou a v patře s černým čtvrceným oknem, zakončenou černou mansardovou střechou se žlutou makovicí. V horním rohu bílá růže se žlutým semeníkem. V horním cípu žluté jablko s listem. Poměř šířky k délce listu je 2:3.“